Taktilní vnímání 

Vracíme se s vnučkou ze školky domů, ona natáhne ručku a přejíždí jí po fasádách domů, které právě míjíme. „Proč si zbytečně špiníš ruce? Přestaň s tím,“ namítám. 

V tom si však uvědomím, že ona ví. Ví víc, než já v ten moment, kdy ji napomínám. Její ruce právě objevují svět. Každý dům, každá fasáda má svůj jedinečný  povrch – někdy hrubý, jindy hladký, někdy zase hodně drsný. Skrze dotek vnímá svět rukama.

Taktilní  vnímání je pro děti nesmírně důležité, protože je spojuje se světem kolem nich. Pomáhá jim lépe chápat prostor a předměty, které je obklopují. Zatímco my dospělí často spoléháme na zrak a sluch, děti prozkoumávají realitu více smysly. Dotýkat se, vnímat textury, teploty a tvary jim dává možnost naučit se to, co zrakem nikdy nemohou plně pochopit.

Je to i jejich přirozená zvědavost, která je žene k tomu, aby prozkoumávaly svět rukama. Skrze dotek si vytvářejí hlubší spojení s prostorem, což napomáhá jejich emocionálnímu a kognitivnímu vývoji. Dotýkání se  věcí kolem není jen hra, je to způsob, jak objevovat svět, jenž zůstává očím skryt.

Každý povrch, na který si dítě sáhne – drsný kámen, hladká omítka, vlhký mech nebo dřevěná lavička – poskytuje různé podněty pro nervová zakončení v pokožce. Tento taktilní zážitek posiluje citlivost prstů a schopnost rozeznávat jemné rozdíly, což je pro dítě důležité například při učení se rozeznávat jednotlivá písmena. Aby dítě mohlo psát správně, musí cítit, jak se tužka dotýká papíru a jaký tlak vyvíjí. Znalost textur a rozvoj dotykového vnímání pomáhá dětem získat lepší kontrolu nad pohyby rukou a prstů, což je pro plynulé psaní zásadní.

Podobně je tomu i při čtení. Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, schopnost prstů sledovat písmena a text také ovlivňuje to, jak dítě vnímá tvary a kontury písmen. Děti, které mají bohaté zkušenosti s taktilním vnímáním, se snadněji orientují ve tvarech a rozlišují mezi podobnými znaky, což přispívá k rychlejšímu osvojování si čtení.

Navíc, když se dítě dotýká různých povrchů a předmětů, aktivně pracuje s pravou i levou hemisférou mozku, což podporuje komplexní myšlení. Tyto zážitky pomáhají rozvíjet prostorovou představivost, která je důležitá nejen pro orientaci v textu, ale i pro celkový úspěch ve vzdělávání.

To znamená, že  když dítě rukama "čte" svět kolem sebe, připravuje se na to, aby čtení a psaní vnímalo nejen jako akademickou dovednost, ale jako přirozené pokračování toho, co už zná – skrze své ruce a dotek.

Maria Montessori kladla  na taktilní vnímání velký důraz. Ve své pedagogice vycházela z přesvědčení, že děti se nejlépe učí skrze smysly a že hmat je jedním z nejdůležitějších nástrojů poznávání světa. Paní Montessori věřila, že dítě potřebuje nejen vidět a slyšet, ale především se dotýkat, manipulovat a cítit, aby si vytvořilo hluboké porozumění realitě kolem sebe.

Podle paní Montessori je hmat klíčový pro rozvoj inteligence dítěte, protože mu umožňuje "konstruovat" své poznání světa. Když se dítě dotýká předmětů, vytváří si konkrétní zážitky, které jsou základem pro abstraktní myšlení. Maria Montessori také upozorňovala, že práce rukou podporuje koncentraci a rozvoj jemné motoriky, což je nezbytné pro pozdější úspěch ve školních dovednostech, jako je psaní a čtení.

Ve své pedagogické praxi paní  Montessori navrhla mnoho materiálů, které děti stimulují k tomu, aby se dotýkaly a manipulovaly s předměty. Třeba tzv. smyslové pomůcky (jako hrubé a hladké desky, různé textury, válečky s různou hmotností či barvami) umožňují dětem rozvíjet schopnost jemného rozlišování, což je zásadní pro rozvoj kognitivních schopností. Maria Montessori se domnívala, že čím více dítě používá ruce při učení, tím hlubší a trvalejší je jeho porozumění.

Slavný citát Montessori „Ruka je nástrojem ducha“ vystihuje její přesvědčení, že ruce hrají zásadní roli v dětském vývoji. Když dítě manipuluje s předměty a učí se skrze dotek, zároveň stimuluje svůj intelekt a emoce. Montessori věřila, že taktilní zkušenost pomáhá dětem vytvářet spojení mezi myslí a tělem, což je klíčové pro jejich celkový rozvoj a schopnost se učit.

Moderní výzkumy potvrzují, že manipulace s předměty podporuje rozvoj mozku a posiluje motorické dovednosti, což je nezbytné pro učení se číst a psát. Neurovědci zjistili, že stimulace hmatu aktivuje oblasti mozku spojené s pamětí, učením a jazykem, což napomáhá kognitivnímu rozvoji u dětí​.

 

Studie také ukazují, že děti, které se účastní taktilních aktivit a pracují s různými materiály, vykazují lepší rozvoj kognitivních schopností, jako je logické myšlení, schopnost řešit problémy a prostorová orientace. Tato zjištění potvrzují, že dotykový zážitek hraje klíčovou roli při budování základních dovedností potřebných pro úspěch v matematice a vědě​.

 

 

 

Jak tedy u dítěte podpořit taktilní vnímání pomocí anglických atkvit?

 

Dotykové zážitky můžete dětem jednoduše zprostředkovat jak na procházce, tak i doma.

Texture Hunt (Hledání textur)

Děti se vydají na procházku a hledají různé povrchy (textury) v přírodě nebo ve svém okolí.

Úkoly pro děti:


 Mystery Bag (Pytel překvapení)

Do pytle vložíte různé předměty a děti se zavřenýma očima sáhnou dovnitř. Měly by uhodnout, co to je, pouze podle doteku.

Úkoly pro děti:


Sorting Textures (Třídění textur)

Děti dostanou různé předměty s odlišnými texturami a úkolem je  roztřídit do skupin podle toho, zda jsou hladké, drsné nebo měkké.

Úkoly pro děti:


Finger Painting (Malování prsty)

Děti budou malovat na velký papír prsty a experimentovat s různými barvami.

Úkoly pro děti:


A nakonec  se sami nabízejí úžasné Montessori pomůcky pro rozvoj smyslů: